Po opuštění deathmetalové formace Ceremonial Oath v roce 1993 kytarista Oscar Dronjak založil skupinu Hammerfall, brzy se k němu přidal ještě Jesper Stromblad. Tím byly položeny základy Hammerfall, bylo však nutné najít ještě další členy. Do sestavy získali kytaristu Niklase Sundina, zpěváka Mikaela Stanne (Dark Tranquillity) a baskytaristu Johana Larssona.

Cílem kapely v této době bylo co nejčastěji se scházet ve zkušebně a zlepšovat se za účelem úspěchu v místní hudební soutěži soutěži "Rockslaget". Odehrály se také podstatné personální změny, když na post kytaristy přišel Glenn Ljungström (In Flames) a baskytary se chopil Fredrik Larsson (Crystal Age). I když v té době Hammerfall již měli i vlastní kompozice (z nich se dvě- "Steel Meets Steel" a "HammerFall" později uplatnily), o přízeň se ucházeli s vlastními verzemi skladeb Pretty Mainds či Alice Coopera

Dlouhou dobu se nestalo nic podstatného, až v roce 1996 se skupina probila do semifinále soutěže "Rockslaget", kde vystupovali se skladbami "Steel Meets Steel", "Unchained" a "Breaking The Law" od Judas Priest. Během zmíněného semifinále však odcestoval na turné s jinou formací zpěvák Mikael Stanne a musela se shánět náhrada. Tou se nakonec stal Joacim Cans, který byl následně přijat jako stálý člen Hammerfall. Ačkoli vystoupení skupiny v soutěži nebyla vůbec špatná, do finále se nakonec nedostali. Velkou roli v tom však sehrála nepřejícná porota. Živé vystoupen ale bylo zaznamenáno a záznam dvou skladeb byl zaslán do holandského vydavatelství Vic Records, kde byl přijat mnohem vstřícněji. Kapele byla ihned nabídnuta příležitost k vydání desky.

Glory To The Brave

Během šestnácti listopadových dnů bylo ve studiu Fredman Fredrika Nordstrema nahráno album Glory To The Brave, obsahující devět skladeb, z nichž jedna- Child Of A Damned byla převzatá od skupiny Warlord.

V lednu 1997 Oscar a Joacim rozhodli, že každý člen se musí skupině věnovat na 100%. Proto muselo dojít k několika změnám v sestavě. Jesper a Glenn se rozhodli dát přednost své skupině In Flames, a místo nich se členy Hammerfall stali Patrik Rafling (který nahrával bicí už na Glory To The Brave), a Stefan Elmgren, oba členové Joacimovy předchozí skupiny Highlander. Oscarova a Frederikova skupina Crystal Age v té době sice už byla minulostí, ale Frederik byl vázán i v trash metalové skupině Beyond. Nakonec se rozhodl zůstat, ovšem jen do té doby než za něj bude nalezena náhrada.

Krátce potom se s první nahrávkou seznámilo německé vydavatelství Nuclear Blast a projevilo o ní zájem. U Nuclear Blastu se pak rozhodli odkoupit licenci na toto album a zároveň se skupinou uzavřít smlouvu na další tří alba.

Firma Nuclear Blast chtěla skupinu dostat do širokého podvědomí a k tomu potřebovala kromě hudby i obrazový materiál. Z tohoto důvodu byly v květnu 1997 natočeny poblíž malého švédského města Mora videoklipy ke skladbám Glory To The Brave a Hammerfall. Ve stejné době byl po celém světě šířen promo singl se skladbami Glory To The Brave, Hammerfall, I Belive a Dragon Lies Bleeding. Vytvořením obalu k albu byl pověřen známý umělec Andreas Marschall jehož kresby jsou známé například z obalů desek skupin Running Wild, Blind Guardian nebo U.D.O. V květnu se také konečně ustálila sestava, když se novým baskytaristou stal Magnus Rosen.

Ani Nuclear Blast, ani skupina sama nemohli očekávat, že debutové album obdrží tak příznivé ohlasy a recenze. Ale stalo se. Glory To The Brave se stalo albem měsíce podle německých časopisů Rock Hard (10 z 10) a Heavy Order Was? (11 z 12). Do německé hudební hitparády vstoupilo na 38. místě což byl doposud největší úspěch pro debutové metalové album. Všechny Evropské metalové časopisy album chválily, a údaje o prodejnosti ukazovaly, že zabodovalo i u fanoušků.

V srpnu se Hammerfall vydali na krátké turné po Německu, Švýcarsku a Holandsku spolu se skupinami Raven a Tank. Prvním vystoupením mimo domovské Švédsko byl Wacken Open Air kde hráli před 12000-14000 fanoušky. Turné bylo zakončeno na Pop Komm festivalu v Kolíně nad Rýmem. Po třech týdnech strávených doma vyrazili na další turné společně s Gamma Ray a Jag Panzer. Úspěšné turné se zastavilo ve většině zemí západní evropy.

V srpnu byl také natočen nový videoklip ke Glory To The Brave a současně vyšel stejnojmenný singl. Ten obsahoval zkrácenou verzi titulní skladby určenou pro rádia, ve studiu nahranou skladbu Ravenlord převzatou od Stormwitch a živou verzi I Belive zaznamenanou během vystoupení na festivalu Wacken Open Air.
Zanedlouho se počet celosvětově prodaných kusů alba přiblížil číslu 100.000 a předčil tak veškerá očekávání. Na závěr roku 1997 se pak Hammerfall dočkali ocenění v podobě nominace na Swedish Grammis Award v kategorii nejlepší hard-rockové album.

Rok 1998 začal krátkým turné spolu s belgickými Double Diamond. Během turné skupina odehrála pět koncertů v Belgii, kde Hammerfall nikdy předtím nehráli, a v Holandsku. Zanedlouho poté vystoupili Hammerfall v Gotteburgu, kde byl pořízen záznam určený pro použití na připravovaném singlu.

Legacy Of Kings

Pracovat na materiálu pro druhé album začala skupina v únoru 1998, začátek nahrávání byl pak plánován na 27.dubna. Materiál na Legacy Of Kings opět složili Oscar Dronjak, Joacim Cans a Jasper Stromblad. Protože Jasper už nebyl aktivním členem skupiny, zmenšil se jeho vklad jen na několik rifů a melodií. Všichni tři ale chtěli navázat na předchozí album Glory To the Brave. Při nahrávání skupina strávila ve studiu Fredman 40 dnů, ale výsledek stál za to. Album produkoval Frederik Nordstrom spolu s Oscarem Dronjakem.

3.srpna vychází první ukázka z Legacy Of Kings- singl Heeding The Call. Ten obsahuje kromě titulní skladby ještě ve studiu nahranou skladbu Eternal Dark převzatou od skupiny Picture a tři skladby zaznamenané na lednovém koncertu v Gotteburgu. Do německé hitparády singlů vstoupil na 48.místě a udržel se v ní i po tři následující týdny, přičemž se prodalo téměř 20.000 kopií.

Stejně jako u Glory To The Brave byl i u příležitosti vydání Legacy Of Kings uspořádán speciální koncert. Ten se konal 19. září v Gotteburgu. Pro tuto zvláštní příležitost bylo pozváno několik hostů. První z nich- AC, bývalý bubeník Running Wild působící ve skupině Lacrimosa, si s Hammerfall zahrál klasickou skladbu Man On The Silver Mountain z repertoáru Rainbow. Dalším hostem byl Udo Dirkschneider, bývalý člen Accept, který se postavil k mikrofonu při skladbách Head Over Heels a Balls To The Wall pocházejících právě od Accept. Později se přidal ještě bubeník skupiny Motorhead Mikkey Dee. Večer zakončila cover verze Breaking The Law od Judas Priest, na kterou si členové Hammerfall vyměnili navzájem svoje nástroje.

Během léta byla skupina pozvána k účasti na třech tributních albech. Pro Rock Hard a Century Media Records měli nahrát na plánované tribute album Ronieho Jamese Dia skladbu Man On The Silver Mountain z prvního alba Rainbow. Pro domovskou firmu Nuclear Blast pak skladby na tribute alba věnovaná Accept a Helloween. Byly vybrány skladby Head Over Heels z alba Balls To The Wall od Accept a I Want Out z alba Keeper Of A Seven Keys part 2 od Helloween. Skupina se rozhodla že nejlepším místem na nahrávání skladby od Helloween bude studio Kaie Hansena. Nahrávalo se na začátku října a všechny tři skladby byly zaznamenány zároveň. Protože skupina chtěla covery něčím ozvláštnit, rozhodla se k jejich nahrávání pozvat několik hostů. V Man On A Silver Mountain si tak zabubnoval AC, v Heed Over Heels zazpíval Udo Dirkschneider a v I Want Out si zazpíval i zahrál na kytaru Kai Hansen. Studiová spolupráce s renomovanými hosty byla navíc pro všech pět členů Hammerfall nezapomenutelnou zkušeností.

15.října se skupina vydala na svoje první světové turné. To začalo vlastně už čtrnáct dní předtím dvěmi koncerty v Copenhagenu a Stockholmu na kterých Hammerfall vystoupili jako předkapela Deep Purple. První plnohodnotné vystoupení světového turné se pak odehrálo v Hamburku, kde mimo Hammerfall vystoupili ještě Primal Fear, Labyrinth a Pegazus. Zde také poprvé naživo zazněla skladba I Want Out, kterou si společně s Hammerfall zahráli Kai Hansen a Dirk Schlachter (Gamma Ray). Evropská část turné se pak zastavila mimo Německa i v Rakousku, Itálii, Švýcarsku, Maďarsku, Holandsku a Belgii. Po posledním koncertu ve Stuttgartu se pak skupina vydala na pět týdnů do U.S.A., kde společně se skupinou Death odehrála 28 vystoupení.

Po krátké vánoční přestávce skupina vyrazila tentokrát do Japonska, kde vystoupila na čtyřech povedených koncertech. Pro skupinu byla příjemným překvapením bezchybná práce tamějších pořadatelů a hlavně skvělé publikum. Den poté co se vrátili zpátky do Švédska vystoupili Hammerfall v Goteborgu na párty pořádané známým výrobcem mikrofonů- firmou Shure. Hammerfall se tu představili spolu s populární taneční skupinou Arvingarna, jako dvě švédské skupiny používající mikrofony této firmy. Po dalších dvou dnech se pak Hammerfall vydali na další turné. To mělo na programu vystoupení ve Švédsku, zbytku Skandinávie a v evropských zemích na které se nedostalo v říjnu a listopadu. Spolu s Edguy zahráli v zemích jako Španělsko a Francie, čtyři vybraná švédská vystoupení absolvovali po boku U.D.O. Při turné bylo tentokrát vynecháno Řecko, protože se tam nenašel nikdo kdo by chtěl koncert uspořádat. Při vystoupeních ve Švédsku ale došlo k nepříjemné události. Joacim chytil vážnou nákazou jícnu a nemohl pořádně ani mluvit- natož zpívat. Aby bylo ještě hůře Magnus se také nakazil, a brzy už byla nakažená skoro půlka osádky autobusu. Během dalšího vystoupení se tak museli diváci obejít bez pyrotechnických efektů. Další švédská vystoupení musela být proto odložena nebo zrušena.

Koncem března 1999 skupina vyrazila do Brazílie, měla naplánované dva normální a jeden akustický koncert. Ukázalo se, že všechno co se povídá o jihoamerickém publiku je pravda. Fanoušci byli při koncertech naprosto blázniví a atmosféra byla fantastická. Po Brazílii přišly na řadu ještě vystoupení v Chille, kde Hammerfall hráli na festivalu pro dva tisíce lidí, a v Argentině- kde bylo pódium vysoké skoro tři metry a skupina měla pocit jako by hrála pro smečku hladových lvů.

Na začátku léta bylo po vzájemné dohodě odsouhlaseno, že Patrik Rafling opustí místo bubeníka. Na jeho místo usedl nejdříve jen jako host Magnusův přítel Anders Johansson. V srpnu pak bylo Andersovi nabídnuto zůstat ve skupině natrvalo. Ten nabídku přijal, a sestava Hammerfall tak opět byla kompletní.

Po dvou koncertech odehraných s Andersem za bicími byl čas nahrát další skladbu na tributní album. Tentokrát byla skupina oslovena švédským vydavatelstvím plánujícím tribute album věnované švédskému heavy metalu. Volba padla na skladbu Run With The Devil, pocházející z alba Stronger Than Evil od skupiny Heavy Load. Nahrávalo se pak ve studiu Thunderload patřícím bývalým členům Heavy Load- bratrům Wahlquistovým.

Firma Nuclear Blast se z nevysvětlených důvodů rozhodla nevydat Helloween tribute album. Hammerfall usoudili že by byla škoda, kdyby jejich už natočený příspěvek I Want Out zůstal nevyužitý, a proto se ho rozhodli vydat jako singl. Ten kromě skladby I Want Out obsahoval ještě skladby At The And Of The Rainbow a Man On A Silver Mountain a multimediální stopu s prvním videoklipen ke skladbě Glory To the Brave. Celý singl, který byl zamýšlen jako poděkování fanouškům se měl prodávat za nízkou cenu. To ignorovali někteří prodejci, kteří na něj nasadili cenu jako za mini CD. I přesto se ale singl dočkal příznivého přijetí. Vydání se v roce 1999 také dočkalo první video skupiny nazvané The First Crusade, mapující dobu mezi květnem 1996 a zářím 1998. Na The First Crusade, které vyšlo jak ve VHS verzi, tak i na digitálním DVD, se kromě několika živých záznamů a tří videoklipů proložených komentáři objevila i část záznamu speciálního koncertu k příležitosti vydání Legacy Of Kings.

Renegade

Na začátku roku 2000 začala skupina pracovat na novém albu. Skupina se ale tentokrát rozhodla nevyužít služby osvědčeného Frederika Nordstroma a jeho studia Fredman, kde vznikly obě předchozí nahrávky Hammerfall. Před švédským studiem tentokrát dostalo přednost americké WordWire Studio producenta Michaela Wagenera. Nahrávání alba nazvaného Renegade pak probíhalo mezi květnem a červnem.

Jako první ukázka z nové desky vychází 21.srpna 2000 singl se stejným názvem jako celé album- Renegade (původně se jako o singlu uvažovalo i o skladbě Templars Of Steel). Ten obsahuje mimo titulní skladby ještě dvě cover verze- Run With The Devil a Head Over Heels- a navíc Cd-Rom stopu se screensaverem pro PC. Do švédské prodejní hitparády vstoupil singl na 17.pozici. Během léta vznikl k této skladbě pod režisérským dohledem Rogera Johanssona i videoklip, a stejně jako singl v prodejních žebříčcích, zaznamenal povedený klip slušný úspěch v televizních hitparádách.

Samotné album pak vychází 9.října. Kromě titulní "Renegade" obsahuje dalších devět skladeb, z nichž jedna- "Raise The Hammer" je první čistě instrumentální skladbou v historii skupiny. Na albu se také nachází utajený bonus v podobě videoklipu ke skladbě Renegade zaznamenaného ve formátu .mov na Cd-Rom stopě.

V rodném Švédsku dosáhl Renegade obrovského úspěchu- první pozice v žebříčku prodejnosti!(ve 42.týdnu roku 2000). Album zabodovalo i v Německu, kde dosáhlo na 17.pozici.

Na oslavu tohoto úspěchu se vydavatel rozhodl vypustit na švédský vánoční trh další singl, kterým se stala balada Always Will Be. K novému singlu vznikl během jedné listopadové noci i nový videoklip, který byl natočen v Gotteburgu a stejně jako klip Renegade ho režíroval Roger Johansson. Singl Allways Will Be vyšel ve Švédsku 24.listopadu, ve zbytku světa se na trhu objevil až 9.dubna 2001.

10.ledna 2001 zahájili Hammerfall v Göteborgu turné na podporu nového alba. O necelý měsíc později, 6.února proběhl památný první koncert Hammerfall v České republice, a to v pražském klubu Futurum, kde HF zahráli společně s kapelami Freedom Call a Virgin Steel před publikem čítajícím zhruba 300 fanoušků.